SONS Opava - Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, z. s.

Bílá pastelka 

Celorepubliková veřejná sbírka 

Co je Bílá pastelka

Bílá pastelka je veřejná celorepubliková sbírka na podporu služeb pro těžce zrakově postižené. Koná se každoročně, tradičně v polovině října u příležitosti Mezinárodního dne bílé hole (15. říjen), kdy do ulic vycházejí dobrovolníci, od nichž si mohou kolemjdoucí zakoupit bílou pastelku, symbol světa nevidomých. Pořadatelem sbírky je Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaný spolek (SONS ČR, z.s.) ve spolupráci se svými dceřinými společnostmi Tyfloservis, o.p.s. a krajskými TyfloCentry.

Co je účelem sbírky

Účelem sbírky je nejen získávat prostředky na financování služeb poskytovaných SONS ČR, z.s., Tyfloservisem a TyfloCentry, spoluobčanům s těžkým zrakovým postižením, ale také seznamovat veřejnost s potřebami této skupiny osob a s problematikou zrakového postižení obecně. V den konání sbírky jsou v některých městech umísťovány informační stánky, ve kterých si zájemci mohou vyzkoušet různé kompenzační pomůcky, také se organizují různé kulturní akce a další doprovodný program. Výtěžek je věnován na místní i celorepublikové projekty integrující nevidomé a slabozraké v následujících oblastech:

  • zkvalitnění poskytovaných sociálních služeb v oblasti odborného sociálního poradenství, průvodcovských a předčitatelských služeb
  • rozšíření spektra kompenzačních pomůcek
  • kurzy Tyfloservisu v oblasti výuky sebeobsluhy, samostatného pohybu a orientace s bílou holí, nácvik (sociální rehabilitace)
  • provoz Navigačního centra pro těžce zrakově postižené s ohledem na zvýšení bezpečností v oblasti samostatného pohybu a orientace
  • podpora střediska výcviku vodicích psů při SONS ČR, z. s.
  • podpora vydávání speciálních tiskovin a časopisů pro zrakově postižené redakce Zora
  • realizace programů na odstraňování bariér prostřednictvím aktivní vzájemné informovanosti, ve stavebnictví, dopravě, informačních systémech a jinde
  • výukové programy zaměřené na zvládnutí speciálního softwaru, umožňujícího osobám s těžkým zrakovým postižením ovládání výpočetní techniky
  • zpřístupňování webových stránek uživatelům s těžkým zrakovým postižením aj.
  • digitalizace knih a dalších textů (Digitální knihovna)
  • volnočasové, kulturní, sportovní a rekreační aktivity

Proč název sbírky „Bílá pastelka“?

Bílá pastelka je víceznačná metafora relativizující pojem barevnosti, tím i zraku. Jejím základem je neviditelná, tedy bílá linie. Tou lze na bílý papír namalovat neviditelný obraz. Bílá linie je také jakýmsi výrazem „rovnosti barev“. V někom může pastelka evokovat představu bílé hole, která je pro nevidomé nepostradatelnou základní pomůckou vedoucí k jejich soběstačnosti a samostatnosti při pohybu.

Sbírku Bílá pastelka můžete podpořit:

-       v den sbírky 16. 10. 2019 nákupem bílé pastelky v minimální hodnotě 30,- Kč

-       zasláním libovolné částky na sbírkový účet číslo 8888 33 2222/0800

-       zasláním jednorázové dárcovské SMS ve tvaru

DMS PASTELKA 30

DMS PASTELKA 60

DMS PASTELKA 90

na telefonní číslo 87 777

(cena DMS je 30 Kč, 60 Kč nebo 90 Kč. Organizace obdrží 29 Kč, 59 Kč nebo 89 Kč). Více informací na www.darcovskasms.cz.

-       zasláním trvalé dárcovské SMS ve tvaru

DMS TRV PASTELKA 30

DMS TRV PASTELKA 60

DMS TRV PASTELKA 90

na telefonní číslo 87 777

(cena DMS je 30 Kč, 60 Kč nebo 90 Kč. Organizace obdrží 29 Kč, 59 Kč nebo 89 Kč). Více informací na www.darcovskasms.cz. Každý měsíc Vám bude automaticky odečtena částka 30 Kč, 60 Kč nebo 90 Kč. 

-        velmi nám rovněž pomůžete, pokud se rozhodnete stát se naším dobrovolníkem

-        podpořit sbírku můžete také umístěním jednoho z bannerů sbírky na Vaše stránky

-       sledujte Bílou pastelku na facebooku a řekněte o ní přátelům.

Mezinárodní den bílé hole 15. října 

Tento den si nevidomí po celém světě připomínají jako White Cane Day, příp. jako White Cane Safety Day, výrazný symbolický mezník. Inspiraci poskytli Američané. Tamní National Federation of Blind (Národní federace nevidomých) naléhala na guvernéry jednotlivých států do té míry úspěšně, že americký Kongres dne 6. října 1964 pověřil prezidenta Lyndona B. Johnsona, aby vyhlásil 15. říjen Dnem bílé hole. Nešlo jen o gesto. Nevidomí v USA získali významné uznání. Vyhlášení jejího dne znamenalo pro bílou hůl triumf, neboť prokázala schopnost dát nevidomým velkou míru nezávislosti a sehrát komunikační úlohu ve vztahu ke společnosti. Den bílé hole byl výzvou pro další emancipaci zrakově postižených osob nejen v USA, nýbrž po celém světě.

Historie Bílé hole 

Již v egyptské mytologii se můžeme setkat s holí jako symbolem schopnosti kráčet v temnotách. S tímto atributem byl často znázorňován Horus, egyptský bůh slunce, nebe a světla, symbol boje světla proti temnotě.Známou postavou řeckých antických bájí je slepý thébský věštec Teiresias. Podle jedné z legend byl oslepen bohyní Athénou za to, že ji spatřil nahou při koupeli v lázni. Propůjčila mu však schopnost rozumět hlasu ptáků a darovala berli, s jejíž pomocí chodil tak jistě, jako kdyby viděl. Hůl byla využívána při pohybu nevidomých po staletí, její použití však bylo nahodilé a omezovalo se většinou na ochranu před překážkami.

 Až ve dvacátém století dochází k významným změnám.

Pokrok v oblasti dopravy sebou nese potřebu označení nevidomé osoby. Zkouší se červené praporky (Belgie, 1911) či žluté pásky s třemi černými body (Dánsko, Švédsko, Německo). Autorství bílé hole si nárokuje fotograf James Biggs z Bristolu, který oslepl při nehodě. Biggs se cítil ohrožen automobilovým provozem kolem svého domu a proto si v roce 1921 natřel svoji vycházkovou hůl na bílo, aby se zviditelnil pro motoristy.

 Nezávisle na Biggsovi přichází v roce 1930 Guilly d´ Herbemontová prostřednictvím časopisu Écho de Paris s návrhem označit nevidomé osoby bílou holí. Inspirací jí jsou pařížští strážníci využívající bílou hůl k organizování dopravy. 7. února 1931 předává Herbemontová v přítomnosti několika ministrů a prezidenta nevidomých vojáků a civilistů první dvě bílé hole, které otevírají cestu pro dalších 5 tis. bílých holí financovaných z jejích vlastních zdrojů. Přes počáteční nedůvěru se bílá hůl jako symbol nevidomé osoby ve Francii prosazuje a rychle se šíří do dalších zemí Evropy. Za svoji práci ve prospěch nevidomých získává Guilly d´ Herbemontová v roce 1947 Řád čestné legie.

 Ve Spojených státech se nejprve (1930) experimentuje s černou holí, kterou zavádí Lion´s kluby jako označení nevidomé osoby v dopravě. Záhy však shledávají černou barvu pro motoristy jako nepříliš viditelnou a po vzoru Evropy ji nahrazují bílou barvou.

V roce 1944 jsou do armádní nemocnice pro slepé válečné veterány ve Valley Forge v Pensilvánii povoláni Richard E. Hoover a C. Warren Bledsoe, učitelé na Maryland School for the Blind. Oba považují dosavadní metody rehabilitace (echolokace, orientace pomocí rukou a nohou) za nedostatečné a začínají pracovat na technice využívající k prostorové orientaci a samostatnému pohybu nevidomých dlouhou bílou hůl. Především Hoover je tím, kdo experimentuje. Zakrývá si oči, aby vyzkoušel různé techniky hole a hledá takovou, která by mohla být efektivní. Totéž požaduje po svých spolupracovnících. Po řadě pokusů a omylů nakonec vyvíjí techniku dlouhé bílé hole, která se pohybuje v oblouku před osobou a dotýká se země na opačné straně než nakročující noha. Tím dává základ metodice, která se využívá dodnes, a zároveň hůl povyšuje na základní prostředek orientace nevidomých. Zatímco Hoover se záhy vrací na Maryland School, Bledsoe zůstává ve Valley Forge a vyučuje tyto techniky nejen slepé vojáky, ale především se podílí na výcviku dalších instruktorů.
Během následujících 25 let je v USA vyškoleno více než 2 tisíce instruktorů mobility a technika dlouhé bílé hole se šíří i do Evropy.

6. října 1964 byl na naléhání řady organizací přijat kongresem Spojených států zákon, který opravňuje prezidenta USA vyhlásit každoročně 15. říjen jako „Den bezpečnosti s bílou holí“ (White cane safety day). Hlavním smyslem je upozornit na problémy, kterým čelí zrakově postižení. Od 80. let minulého století se pak 15. říjen jako „Den bílé hole“ připomíná i v Evropě.